Jak jsme přišel na svět
Ze zdravotních důvodů mamince můj příchod na svět
naplánovali. Musela si jít lehnout do nemocnice už o pár dní dříve. První dva
dny byla připojená na infuze. Druhý den se šla na mě mrknout přes UTZ a já ji
konečně odhalil celou pravdu! Nejsem holčička, jak jí celou dobu doktoři
tvrdili, ale kluk jako buk!!! :o) Chudák mamina z toho byla zdrcená.. Ne že by
nebyla ráda, ale byla hóódně v šoku. První, co ji napadlo, tak že "Matýsek se posral".. tak od té
doby jsme Matýsek :oD
Večer si ji pak dr zavolal na vyšetřovnu a provedl Hamiltna
a dal jí první prášek na roztažení porodních cest se slovy, že zítra se už
uvidíme tváří v tvář.. Až pak si zavolal na porodní sál, kde ho ale zklamaly,
jelikož na druhý den už bylo plno.. Tak prý až v sobotu!
Jenže jenom co se prášek v porodních cestách rozpustil a
začal fungovat, tak se kolem mě furt všechno tak nějak utěsňovalo..Mamině
začali kontrakce.. Se spoluležící na pokoji se stále uklidňovali, že to ONO
ještě není, že jsou to jen poslíčci! Ale když to pořád nepovolovalo, tak si
mamina zavolala sestřičku a všechno jí řekla. To už měla kontrakce po 3minutách.
Sestřička ji napojila na monitor, aby se zjistilo co a jak. A to se všichni
divily, jak tam ten graf lítal.. No, holt jsem se už chtěl dostat ven.
Sestřička na nic nečekala a mámu hnala na vyšetřovnu se slovy, že se buď pojede
rodit, nebo to muset zaspat. Na křesle se na ní podívala paní doktorka. Ale
bohužel, porodní cesty ještě nebyli rozáhlé, tak jak bylo za potřebí. Takže
zase zpátky na pokoj, kde si vzala věci a pádila do sprchy.. Tam ta bolest byla
pro ni přijatelnější. Ale po pár hodinách bolestí to mamka už nezvládala a šla
si k sestřičce aspoň pro prášek na spaní, který jí tu bolest aspoň trochu
utiší. A musím uznat, že tak dobře jsem se dlouho nevyspal..:oD Spali jsme s
mamkou až do druhý dne do oběda..:o) s přestávkami na WC a když si ráno měřila
teplotu. Mamka se probudila s úsměvem na tváři, krásně vyspaná a žádné bolesti
. Ale to moc dlouho netrvalo a kontrakce
opět nastali..Naštěstí nebyly tak silný, jak den před tím. Večer už mamka usla vyčerpáním. Ale pořád jí
nedocházelo, že druhý den se už uvidíme!!! To by se asi jinak nervozitou
nevyspala..:o)
Ráno ji sestřička probudila o půl šesté s tím, že si má
zabalit a v 6 si pro ni příjde saniťák a převeze nás na porodní sál. To už mamce drkotali i zuby nervozitou.. na
porodním sále si mamku převzala porod. asistentka a "udělila" jí
žlutý porodní sál :o) Se slovy, ať se tam zabydlí a nachystá si co bude
potřebovat, odešla. Za chvíli se vrátila a pustila se do vyšetřování. Strčila
do mamky skoro celou ruku až po předloktí! Asi si mě chtěla pohladit po
prdélce, kterou jsme měl vzorově nahoře. Poté zavedla další prášek na roztažení
cest. Ten asi tak za hodinku zabral a mamina se opět začala svíjet v bolestech.
Ale to už tam naštěstí byl i táta, tak měla komu nadávat :o) Pořád střídala
sprchu a balón. Pak to vyřešila a dala si balón do sprchy :o) To byla
pohodička.. V deset hodin přišla zase sestřička a vyšetřila maminu. A pak jí
píchla vodu. Zvuk to byl, jak kdyby praskla přehrada a přitom jí tolik zdaleka
nebylo. Jenže mě už se tam bez té vody přestalo líbit! Neměl jsem v čem
nacvičovat akvabely..:o( Ale zato jsme slyšel, jak už mamina začala křičet
bolestí. Opravdu jsme jí to nezáviděl :oD . V 11 došli anesteziologové, aby
píchli epidurál. Slastné vysvobození!! To se potom máma smála. Nejvíc se jí
líbilo, že si může bouchat do noh a nic necítí. O půl dvanácté se došla
sestřička zase podívat na mamku. Ta už to vyšetření necítila, konečně bylo
bezbolestné. Po vyšetření sestřička mrkla na mamku a prý do hodinky mě už bude
mít u sebe! To v ní ale zatrnulo.. Sice se na mě moc těšila, ale nevěděla, co
všechno má pořád před sebou.. Sestřička ještě mamku napojila na monitor, aby se
mohlo sledovat moje srdíčko, a začala si chystat různé porodní pomůcky. Poté
mamce ještě připojila kapačku s oxytocinem. Za chvíli mrkla na graf z monitoru
a zjistila, že mi srdíčko začíná haprovat. Graf skákal jak rozsypané
hopskulky.. Tak si raději ještě zavolala pár doktorů a sestřiček a šlo se
urychleně rodit. Mamka tlačila jak jen to šlo, taťka jen koukal a nevěřil svým
očím. Jelikož se spěchalo, tak po mámině bříšku skákala sestřička a pomáhala jí
mě vytlačit. Chudák máma už vyčerpáním ztrácela dech, tak ji napojili na
dýchací přístroje. Já jsem se tam tak nějak zaseknul a nebylo možno mě
vytáhnout..do toho jsem už ztrácel kyslík i já, a srdíčko ztrácelo rytmus.
Doktor udělal závěrečný prohlášení. Bylo nutné použít kleště. Ale to sestřička
uznala, že mámina hráz to nevydrží a je zapotřebí ji rozstřihnout. Dvakrát šmik
šmik a bylo to. Pak už jsem ucítil něco studeného na hlavě, jak mi ji sevřelo a
táhlo mě to ven. Mamča musela ještě několikrát zatlačit, sestřička poskákat po
bříšku, doktor kleštěmi povytáhnout a byl jsme venku!!!!Ale vůbec jsem nekřičel..
To měla maminka strach. Od té doby, co se zjistilo, že něco je v nepořádku ,
tak se na pokoji shromáždilo 8 doktorů a sestřiček! A jak mě vytáhli, tak si mě
vzali hned do péče. Nasadili dýchací přístroje, očistili mě a po chvíli
zjišťování funkčnosti mých základních funkcí, kdy jsme jim začal dokazovat že
mám hlas tišším bručením, mě konečně ukázali mámu!! konečně jsme se viděli
tváří v tvář!!!! Pro nás oba to byl nádherný zážítek...ale trval jen
chvilinku..Odvezli si mě na oddělení , kde si mě pečlivě hlídali.
Mamka ještě musela odpočívat na sále. Došel tam dotor, který
ji zašil. Ale
byla šťastná. Ona i táta.. Konečně se mě po té dlouhé době čekání dočkali! Sice
to bylo pro nás oba náročné, ale zvládly jsme to!! A mamka dostala za odměnu k jídlu krupičnou
kaši! :o)
"25.8. 2007 ve
12.00 vysvitlo to nejhezčí sluníčko..váží 2550g a měří 47cm. A překvapení na konec, jmenuje se MATÝSEK!! :o) Soňa a
Kuba"
Tak nějak proběhl Matýskův příchod na svět... Apgar skóre měl 6,7 a 9 ..takže nic moc :o( .. Ale my to všechno doženem!!!! :oD
Komentáře
Přehled komentářů
Slunicka jste vsichni 3, pac jste to zvladli na vybornou!!! Matysek je naaadhernej!!!
No nic, utru slzanky dojeti a zase hura do prace :-D
Soničko
(Terinka ze sklepa, 13. 12. 2007 11:45)Soničko, Maýsek je to nejkrásnější miminko. Byla jsem ráda, když jsme za Váma s Rouz mohly hned třetí den myslím. Tak do života, ať je hlavně Martini zdravej. :-*
Gratulace
(katchenka5, 4. 2. 2008 10:22)