Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jak jsme přišel na svět

20. 9. 2007

Ze zdravotních důvodů mamince můj příchod na svět naplánovali. Musela si jít lehnout do nemocnice už o pár dní dříve. První dva dny byla připojená na infuze. Druhý den se šla na mě mrknout přes UTZ a já ji konečně odhalil celou pravdu! Nejsem holčička, jak jí celou dobu doktoři tvrdili, ale kluk jako buk!!! :o) Chudák mamina z toho byla zdrcená.. Ne že by nebyla ráda, ale byla hóódně v šoku. První, co ji napadlo, tak že "Matýsek se posral".. tak od té doby jsme Matýsek :oD
Večer si ji pak dr zavolal na vyšetřovnu a provedl Hamiltna a dal jí první prášek na roztažení porodních cest se slovy, že zítra se už uvidíme tváří v tvář.. Až pak si zavolal na porodní sál, kde ho ale zklamaly, jelikož na druhý den už bylo plno.. Tak prý až v sobotu!
Jenže jenom co se prášek v porodních cestách rozpustil a začal fungovat, tak se kolem mě furt všechno tak nějak utěsňovalo..Mamině začali kontrakce.. Se spoluležící na pokoji se stále uklidňovali, že to ONO ještě není, že jsou to jen poslíčci! Ale když to pořád nepovolovalo, tak si mamina zavolala sestřičku a všechno jí řekla. To už měla kontrakce po 3minutách. Sestřička ji napojila na monitor, aby se zjistilo co a jak. A to se všichni divily, jak tam ten graf lítal.. No, holt jsem se už chtěl dostat ven. Sestřička na nic nečekala a mámu hnala na vyšetřovnu se slovy, že se buď pojede rodit, nebo to muset zaspat. Na křesle se na ní podívala paní doktorka. Ale bohužel, porodní cesty ještě nebyli rozáhlé, tak jak bylo za potřebí. Takže zase zpátky na pokoj, kde si vzala věci a pádila do sprchy.. Tam ta bolest byla pro ni přijatelnější. Ale po pár hodinách bolestí to mamka už nezvládala a šla si k sestřičce aspoň pro prášek na spaní, který jí tu bolest aspoň trochu utiší. A musím uznat, že tak dobře jsem se dlouho nevyspal..:oD Spali jsme s mamkou až do druhý dne do oběda..:o) s přestávkami na WC a když si ráno měřila teplotu. Mamka se probudila s úsměvem na tváři, krásně vyspaná a žádné bolesti . Ale to moc dlouho netrvalo a kontrakce opět nastali..Naštěstí nebyly tak silný, jak den před tím. Večer už mamka usla vyčerpáním. Ale pořád jí nedocházelo, že druhý den se už uvidíme!!! To by se asi jinak nervozitou nevyspala..:o)
Ráno ji sestřička probudila o půl šesté s tím, že si má zabalit a v 6 si pro ni příjde saniťák a převeze nás na porodní sál. To už mamce drkotali i zuby nervozitou.. na porodním sále si mamku převzala porod. asistentka a "udělila" jí žlutý porodní sál :o) Se slovy, ať se tam zabydlí a nachystá si co bude potřebovat, odešla. Za chvíli se vrátila a pustila se do vyšetřování. Strčila do mamky skoro celou ruku až po předloktí! Asi si mě chtěla pohladit po prdélce, kterou jsme měl vzorově nahoře. Poté zavedla další prášek na roztažení cest. Ten asi tak za hodinku zabral a mamina se opět začala svíjet v bolestech. Ale to už tam naštěstí byl i táta, tak měla komu nadávat :o) Pořád střídala sprchu a balón. Pak to vyřešila a dala si balón do sprchy :o) To byla pohodička.. V deset hodin přišla zase sestřička a vyšetřila maminu. A pak jí píchla vodu. Zvuk to byl, jak kdyby praskla přehrada a přitom jí tolik zdaleka nebylo. Jenže mě už se tam bez té vody přestalo líbit! Neměl jsem v čem nacvičovat akvabely..:o( Ale zato jsme slyšel, jak už mamina začala křičet bolestí. Opravdu jsme jí to nezáviděl :oD . V 11 došli anesteziologové, aby píchli epidurál. Slastné vysvobození!! To se potom máma smála. Nejvíc se jí líbilo, že si může bouchat do noh a nic necítí. O půl dvanácté se došla sestřička zase podívat na mamku. Ta už to vyšetření necítila, konečně bylo bezbolestné. Po vyšetření sestřička mrkla na mamku a prý do hodinky mě už bude mít u sebe! To v ní ale zatrnulo.. Sice se na mě moc těšila, ale nevěděla, co všechno má pořád před sebou.. Sestřička ještě mamku napojila na monitor, aby se mohlo sledovat moje srdíčko, a začala si chystat různé porodní pomůcky. Poté mamce ještě připojila kapačku s oxytocinem. Za chvíli mrkla na graf z monitoru a zjistila, že mi srdíčko začíná haprovat. Graf skákal jak rozsypané hopskulky.. Tak si raději ještě zavolala pár doktorů a sestřiček a šlo se urychleně rodit. Mamka tlačila jak jen to šlo, taťka jen koukal a nevěřil svým očím. Jelikož se spěchalo, tak po mámině bříšku skákala sestřička a pomáhala jí mě vytlačit. Chudák máma už vyčerpáním ztrácela dech, tak ji napojili na dýchací přístroje. Já jsem se tam tak nějak zaseknul a nebylo možno mě vytáhnout..do toho jsem už ztrácel kyslík i já, a srdíčko ztrácelo rytmus. Doktor udělal závěrečný prohlášení. Bylo nutné použít kleště. Ale to sestřička uznala, že mámina hráz to nevydrží a je zapotřebí ji rozstřihnout. Dvakrát šmik šmik a bylo to. Pak už jsem ucítil něco studeného na hlavě, jak mi ji sevřelo a táhlo mě to ven. Mamča musela ještě několikrát zatlačit, sestřička poskákat po bříšku, doktor kleštěmi povytáhnout a byl jsme venku!!!!Ale vůbec jsem nekřičel.. To měla maminka strach. Od té doby, co se zjistilo, že něco je v nepořádku , tak se na pokoji shromáždilo 8 doktorů a sestřiček! A jak mě vytáhli, tak si mě vzali hned do péče. Nasadili dýchací přístroje, očistili mě a po chvíli zjišťování funkčnosti mých základních funkcí, kdy jsme jim začal dokazovat že mám hlas tišším bručením, mě konečně ukázali mámu!! konečně jsme se viděli tváří v tvář!!!! Pro nás oba to byl nádherný zážítek...ale trval jen chvilinku..Odvezli si mě na oddělení , kde si mě pečlivě hlídali.
Mamka ještě musela odpočívat na sále. Došel tam dotor, který ji zašil. Ale byla šťastná. Ona i táta.. Konečně se mě po té dlouhé době čekání dočkali! Sice to bylo pro nás oba náročné, ale zvládly jsme to!! A mamka dostala za odměnu k jídlu krupičnou kaši! :o)

 

   "25.8. 2007 ve 12.00 vysvitlo to nejhezčí sluníčko..váží 2550g a měří 47cm. A překvapení na konec, jmenuje se MATÝSEK!! :o) Soňa a Kuba"

 

Tak nějak proběhl Matýskův příchod na svět... Apgar skóre měl 6,7 a 9 ..takže nic moc :o( .. Ale my to všechno doženem!!!! :oD

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Gratulace

(katchenka5, 4. 2. 2008 10:22)

Slunicka jste vsichni 3, pac jste to zvladli na vybornou!!! Matysek je naaadhernej!!!

No nic, utru slzanky dojeti a zase hura do prace :-D

Soničko

(Terinka ze sklepa, 13. 12. 2007 11:45)

Soničko, Maýsek je to nejkrásnější miminko. Byla jsem ráda, když jsme za Váma s Rouz mohly hned třetí den myslím. Tak do života, ať je hlavně Martini zdravej. :-*

Tak to je síla!

(Denisa, 1. 10. 2007 10:08)

Ježiš to je hrozný!